Proč se mnoho batolat stává vybíravými strávníky a jaké praktické strategie bez nátlaku mohou pedagogové a rodiče využít, aby děti ochutnávaly nová jídla.
„Jí jen těstoviny.“ „Na nic zeleného nesáhne.“ Vybíravost v jídle patří k nejčastějším starostem, se kterými se rodiče batolat svěřují pedagogům. Jídlo se doma může rychle změnit v každodenní boj a rodiče se často ptají, jestli jejich dítě jí ve školce lépe, nebo hůř.
Uklidňující zprávou je, že vybíravost je u mnoha malých dětí normální fáze. S trpělivostí a jednotným přístupem doma i ve školce si většina dětí postupně rozšíří okruh jídel, která jsou ochotné jíst.
Proč jsou batolata v jídle vybíravá
- Opatrnost vůči novým jídlům je přirozená. Mnoho batolat začne být vůči neznámým jídlům ostražitých zhruba v době, kdy začínají chodit a objevovat svět. Opatrnost k novým chutím je normální vývojová reakce.
- Růst se zpomaluje. Po rychlém růstu v prvním roce chuť k jídlu přirozeně klesá. Když batole jí méně než jako miminko, je to často zcela normální.
- Na samostatnosti záleží. Říct jídlu „ne“ je jedna z mála věcí, které má batole zcela pod kontrolou.
- Záleží na struktuře a vzhledu. Malé děti často posuzují jídlo podle toho, jak vypadá, voní a jaké je na dotek, dlouho předtím, než ho ochutnají.
Co může udělat školka
Ať je jídlo klidné a společné
Děti jedí lépe, když je stolování uvolněné a předvídatelné. Společné sezení u malých stolů, kdy pedagogové jedí s dětmi nebo sedí vedle nich, mění jídlo ve společenskou chvíli, a ne ve zkoušku.
Nabízejte nová jídla bez nátlaku
Podávejte malou porci nového nebo méně oblíbeného jídla vedle něčeho, co dítě už má rádo. Děti často potřebují jídlo mnohokrát vidět, očichat a osahat, než jsou ochotné ho ochutnat. Každé setkání se počítá, i když jídlo zůstane na talíři.
Nechte přesvědčování na kamarádech
Jednou z velkých výhod školky je pozitivní vliv vrstevníků. Dítě, které doma odmítá mrkev, ji může ochutnat poté, co vidí tři kamarády, jak ji s chutí chroupou. Pedagogové to mohou jemně vyzdvihnout bez srovnávání: „Podívej, Ema ochutnává mrkev. Krásně křupe!“
Zapojte děti do činností s jídlem
Mytí zeleniny, prostírání stolu, sázení bylinek nebo povídání o barvách a tvarech jídla pomáhá dětem seznámit se s tím, co mají na talíři, a probouzí jejich zvědavost.
Vyhněte se odměnám a uplácení
„Sněz zeleninu a dostaneš dezert“ učí děti, že zelenina je něco, co se musí vydržet, a dezert je odměna. Lépe funguje neutrální jazyk: „Tohle je dnešní polévka. Můžeš ji ochutnat, až budeš chtít.“
Co mohou udělat rodiče doma
- Dodržujte režim. Pravidelné časy jídel a svačin pomáhají, aby děti přicházely ke stolu hladové, a ne přecpané mlsáním.
- Rozdělte si zodpovědnost. Rodiče rozhodují, jaké jídlo se nabízí, kdy a kde. Dítě rozhoduje, zda bude jíst a kolik. Tento přístup odstraní z jídla velkou část konfliktů.
- Jezte společně, kdykoli to jde. Děti napodobují, co vidí. Nechte je vidět, jak si pochutnáváte na rozmanitých jídlech.
- Podávejte jedno rodinné jídlo. Zařaďte alespoň jednu potravinu, kterou dítě obvykle přijímá, ale nevařte na přání samostatná jídla.
- Zůstaňte v klidu. Chvalte ochutnávání, ne snědený talíř, a nedělejte z jídla vyjednávání.
Spolupráce: sdílejte, co se děje u jídla
Rodiče bývají často překvapeni, když se dozvědí, že jejich dítě ve školce s chutí snědlo čočkovou polévku. Sdílení informací o tom, co děti jedí, pomáhá rodinám navázat na pokroky doma a pedagogům pochopit, co se děje mimo školku.
S kidsday mohou pedagogové zaznamenávat jídla a kolik které dítě snědlo, a rodiče to mohou vidět v aplikaci ještě týž den. Je tak snadné všimnout si opakujících se vzorců, oslavit malé úspěchy a včas odhalit, pokud dítě pravidelně jí velmi málo.
Kdy vyhledat odbornou radu
Většinou je vybíravost jen fáze. Rodiče by se však měli poradit s pediatrem, pokud dítě hubne nebo neroste podle očekávání, jí extrémně omezený počet potravin, při jídle se často dáví nebo zvrací, má potíže s kousáním či polykáním, nebo pokud mu jídlo způsobuje velký stres. Veškeré známé alergie nebo léčebné diety by měly být školce vždy oznámeny písemně.
Závěrem
Vybíravost v jídle umí potrápit trpělivost každého, ale málokdy trvá věčně. Díky opakovanému seznamování s jídlem bez nátlaku, dobrým vzorům doma i ve školce a otevřené komunikaci mezi pedagogy a rodinami se většina batolat postupně stane odvážnějšími strávníky.
